Uteklo to jako voda..........
Když se tak prohlížím v zrcadle, je ze mne opravdová krasavice, za kterou se otočí kde jaký psí kluk!
Take jsem se naučila spoustu věcí. Například, že ta velká věc na kolečkách se přece jen nedá doběhnout, že utahovat si z třikrát většího psa není právě nejlepší nápad, že to vyjevené zvíře v zrcadle není žádný cizí pes, ale já, a tak nemá smysl se zbytečně rozčilovat a konečně, že i kočka se umí naštvat.
Nikdy bych nevěřila, že můj pán má tak dobrý čich. Ať jdeme kudy jdeme, vždy vyčmuchá cestu domů. Pokaždě, když vyrazí na lov, přinese bohatou kořist a rovnou naporcovanou na malé granule. A ty jeho uši a nos! Já ještě zdaleka nic neslyším ani necítím a on už ví, že k nám jde návštěva. Dokonce uhodne, kdo to je. Lepšího vůdce smečky bych si ani nemohla přát.
Když jsem sama doma, už nevyvádím jak pominutá. Radši si trochu schrupnu. A také umím poslouchat! Některé cviky mě baví víc, jiné míň, ale když něco udělám správně, má můj pán velkou radost a vždycky mi dá něco na zub.
Celou svoji rodinu miluju. Dokážu se domluvit se všemi, i když neumí štěkat ani vrčet. Stačí na ně pozorně kouknout a hned poznám, jakou mají náladu, jestli se chystají do práce, anebo mě vezmou na vycházku. Jim zase stačí naznačit a oni už vědí, že chci jít čůrat nebo mě mají podrbat na zádech (to čím dál častěji).
Jednou jsem někde slyšela, že život je pes! Život je opravdu jako pes - stějně báječný a úžasný!
Tak pac a haf!
Vaše Sattin